Jako dítě jsem toužila po koni. Od čtyř let jsem jezdila na koně kam mě maminka zavezla, nebo nasměrovala na kole. Vždy po příjezdu mě celou vyslékla za dveřmi a všechno aj s gumáčkama hodila do pračky a mě do vany, ale já byla šťatsné dítě. Rodiče mne v mém koníčku podporovali a jak to bylo možné jsem se věnovala koním každý den. Prošla jsem několik jezdeckých klubů, ve kterých všichni jak víme jezdí jen někdo a většinou děti nechávají jednou za čas krokovat koně, dostala jsem se do stájí v různých koutech ČR a dostala se i k westernovým koním na ranči El Paso kde koníci stojí víc jak můj dům i s pozemky. Ale všechny zkušenosti, které jsem získala byly vesměs dobré. Odjezdila jsem pár desítek koní a nebojím se sednout na jakéhokoliv koníka.